Velux logo

Bubbletecture H

Autor: Endo Shuhei Architect Institute Místo: Sayo-cho, Hyogo pref. Fotograf: Y. Matsumura
Bubbletecture H

Koncept a funkce

Projekt budovy ekologického vzdělávacího centra a studijního prostoru od architekta Shuhei Endo s názvem Bubbletecture H je pokračováním organické architektury inspirované přírodou, která využívá zakřivených tvarů, ploch a konstrukcí, jaké nacházíme v přírodě a biologii. Tento druh bionické architektury – která se často spojuje s fraktální matematikou – představuje organickou alternativu ke klasické pravoúhlé architektuře. Projekt je plný bublinových tvarů a oblouků inspirovaných přírodou. Představte si v krajině obrovského hlemýždě nebo houbu vytvořenou s použitím matematických a technických postupů, které kombinují trojúhelníkové části budovy do jedné ekologicky šetrné organické konstrukce; tak si můžete udělat o projektu dobrou představu.

Lokalita a funkce

Projekt Bubbletecture H se nachází v hornaté oblasti asi dvě hodiny cesty od japonského města Ósaka v prefektuře Hyogo. Stavba je umístěna na vrcholu kopce, z něhož lze přehlédnout severní část lesa. Sestává ze tří „bublinových křídel“ spojených do jediné stavby; budova Bubbletecture H tak spojuje více funkcí, protože jde o divadlo, knihovnu a velký studijní prostor. Ostatní části budovy, tj. sklad, administrativní prostory, lobby či toalety, se nacházejí v kruhových nebo čtvercových „buňkách“ zabudovaných do celkové stavby. V samém středu budovy je vnitřní okrouhlé nádvoří. Divadlo a umělecká díla se nachází na nejvyšším místě pozemku, zatímco knihovna leží na stejné úrovni jako velký klobouk houby spočívající na betonovém základu či „nožičce“, v níž se nachází strojovna a vodní nádrž.

Materiály a konstrukce

Bionická konstrukce budovy Bubbletecture H je organická a přitom zároveň  odulární, sestává se z trojúhelníkových částí, nosníků a polí. Stavba vypadá, jako by  ystupovala z okolního terénu a plazila se po svahu jako had, jako živý organizmus složený z rostoucích buněk. Prefabrikované trojúhelníkové ocelové desky o tloušťce 1,2 mm tvoří „kůži“, která vypadá, jako by byla obalena kolem celé budovy včetně fasád i střechy jako punčocha. Ocel má záměrně zrezavělou povrchovou úpravu, která díky speciálnímu zpracování chrání budovu před další korozí; stávající rez se totiž po stabilizaci již nebude dále šířit. Na jedné části střechy je také položen drn a mech, který funguje jako izolace a přizpůsobuje vzhled stavby k okolí. Tento prvek zdůrazňuje základní ekologický cíl celého projektu, totiž snížení emisí CO2, a  propůjčuje budově mnohem jemnější vzhled, než je v případě oceli obvyklé. Pod ocelovou „kůží“ byly jako střešní konstrukce použity nosníky z japonského cypřiše, které jsou zevnitř dobře viditelné, a to i se spoji ve tvaru hvězdy. Povrch šikmých stěn pod kupolemi byl vyztužen jednovrstvou dřevěnou konstrukcí z cedrového dřeva. Trvanlivé a lehké cypřišové dřevo bylo použito proto, aby byla konstrukce lehká, standardní a úsporná, pokud jde o množství stavebního řeziva. Vhodnou volnou procesu výstavy a použitých materiálů se též podařilo výrazně snížit emise CO2.

Ekologický přístup

Protože jde o ekologické vzdělávací centrum, snaží se projekt Bubbletecture H minimalizovat svoje vlastní vizuální i ekologické dopady a zároveň přirozeně splynout s okolní krajinou a zanechat přitom v okolí co nejmenší stopu. Zákazník trval na tom, aby všichni návštěvníci (domácí i zahraniční) rozuměli a sdíleli společný zájem nejen o lokální, ale i globální ekologické problémy a aby mohli zblízka poznat různé přístupy, které může takové místo pro ekologická studia nabídnout. Všechny materiály byly pečlivě vybrány tak, aby chránily životní prostředí, napomáhaly soustředění a respektovaly princip udržitelnosti a ekologicky vyvážený přístup ke stavbě moderních budov. Použití materiály jsou nejen téměř bezúdržbové, ale odpovídají také modernímu přístupu k výstavbě a expresivní organické architektuře, jejíž vzhled se bude měnit, jak bude centrum během času postupně splývat s okolní přírodou. Kromě zelené střechy zde najdeme i další ekologické prvky: nádrž na dešťovou vodu v jednom ze záhybů kovové střechy nebo čističku odpadní vody integrovanou do budovy.

Denní osvětlení

Kromě kulatých a trojúhelníkových fasádních oken umístěných v šestiúhelníkových polích ve vrcholu střechy byla do oken ve vnitřním nádvoří integrovaná celá řada
střešních oken VELUX. Výsledkem je silný architektonický vjem, protože střešní
okna vypadají, jako by se vznášela v průhledném prostoru bez ohraničení. Střešní okna VELUX integrovaná ve skleněných polích v nádvoří kromě toho osvětlují důmyslné vestavěné knižní regály v prostoru knihovny. Střešní okna VELUX byla instalována v šikmé stěně v trojúhelníkových skleněných polích; dobře ladí s dřevěným interiérem z japonského cedru. Kromě toho nabízejí krásný výhled do krajiny a propojujíc tak vnitřek budovy s okolím,“ Slovo „bubbletecture“ je neologizmus, jehož autorem je architekt Shuhei Endo. Označuje „bublinovou texturu nebo konstrukci“, což přesně vystihuje koncept návrhu. Jako architekt působící v oblasti moderní bionické architektury je Endo Shuhei velkým zastáncem tohoto přístupu a velmi se zajímá o prvek, který bychom mohli nazvat „pěnivost“: studuje a experimentuje se způsoby, jak se bubliny různých velikostí spojují dohromady do nerovnoměrné sítě představující pěnu.

„Bubbletecture H je projekt, který má existovat v souladu s přírodou, horami a  stromy“, říká Endo Shuhei.

Fotografie stavby

Bubbletecture H Bubbletecture H Bubbletecture H Bubbletecture H Bubbletecture H Bubbletecture H Bubbletecture H Bubbletecture H Bubbletecture H Bubbletecture H Bubbletecture H